AMOR VACUI - zápisky z cesty

Moje komentáře nejsou vždy komplexní exegesí – je třeba je studovat souběžně s komentáři Aleistra Crowleyho, případně na základě znalostí další příslušné literatury. Neopakuji v nich to, co již bylo řečeno a k čemu nemám výhrad, námitek či doplňků.

Do komentářů vkládám i připomínky k překladu, neboť překlad není nic jiného, než komentář. V případě, že navrhuji jiný překlad, než nabízí české vydání z roku 1997, uvádím jej, pokud souhlasím se zmíněným překladem, uvádím pouze anglický originál.

Komentáře Liber AL vel Legis I: 1-11

1. Had! The manifestation of Nuit.

"Had! Projev Nuit."

Překlad "toť zjevení" je poetičtější, ale "projev" je přesnější. Navíc slovo "zjevení" má v češtině spojitost s něčím nadpřirozeným. Nuit se ale podle mého názoru projevuje (či manifestuje) naprosto přirozeně. V tomto smyslu bych případně dal i přednost staršímu překladu: "Had! V něm se projevuje Nuit.", ale ten již poněkud posouvá originál směrem ke komentáři.

2. The unveiling of the company of heaven.

The unveiling = odhalení, ale i uvedení, oznámení, předvedení

Pojmu společenství by odpovídalo spíše slovo community.

Company je společnost, ale i cech. Tvoříme nebeský cech?

Nicméně překlad společenství nic nepokazí a zní lépe, než společnost.

Osobně bych dal přednost staršímu překladu: "Odhalení společnosti nebeské.", ale nejde o překladově podstatnou záležitost.

3. Every man and every woman is a star.

Na tento typ formulace pamatujme. Bude se nám to hodit.

Nezapomínejme též na fakt, že žádný muž ani žádná žena není cade (srov. I:57)

Hvězda: v sumerských a babylónských textech je determinativem (klínopisným znakem psaným před jménem boha) právě hvězda. Ta se v této souvislosti četla jako "bůh" (sumersky dingir, akkadsky ilum – srovnej hebrejské el. přičemž "-um" je v babylónštině pádová koncovka nominativu, jež z hebrejštiny vymizela.). Pojem božství byl ostatně v Mezopotámii odvozen z astrální povahy nejvýznamnějších bohů

4. Every number if infinite; there is no difference.

Lze to chápat i v tom smyslu, že každé číslo je jedinečné (ve své nekonečnosti). Moderní matematika zná teorii přirozených čísel založenou na prázdných množinách! Viz můj článek Inspirace ze základů matematiky.

5. Help me, o warrior lord of Thebes, in my unveiling before the Children of men!

"Pomoz mi, ó bojovníku z Théb, v mém zjevování se Dětem lidským."

Help me je "pomoz mi". Jde o prosbu vznesenou na proroka. "Buď mi přízniv" je zavádějící. Dal bych přednost staršímu překladu.

Warrior lord... těžké k přeložení. Ale vojevůdce sugeruje generála a mohutnou armádu, warrior lord spíše hrdého a bojovného šlechtice. Vojevůdce mi nesedí. Crowleyho výklad o knězi Ankh-f-n-khonsu je znám. Podotýkám ale, že i Oidipús byl válečníkem z Théb, byť ne z těch egyptských, a odhalením pravdy porazil sfingu. Ale to je jen připomínka – respektuji v tomto Crowleyho výklad, o Oidipovi nepochybně věděl, a kdyby mu to připadlo důležité, asi by se zmínil.

In my unveiling - už v okamžiku diktování se zjevuje. Budoucí čas ("až se budu zjevovat") je zavádějící. I zde bych proto dal přednost staršímu překladu "v mém zjevení", ale nedokonavé "zjevování" mi připadá nejpříhodnější.

Pozor! Slovo Children začíná velkým písmenem. Takto bych to psal i v českém překladu. Je to zjevně důležité, v této chvíli mne napadá souvislost s myšlenkou Homo superior; povšimněme si, že zde máme Children of men - je třeba to chápat jako jeden významový celek (plurál k Synovi člověka?!)

Pokud ale už v době Aleistra Crowleyho neexistoval Homo superior, čeho se týká zmíněná pomoc? Jde o přijetí a předání sdělení. Proto je též nevhodný budoucí čas. Prorok pomáhá ve zjevování, výrok se podle mne tolik netýká jeho interpretační práce. Nuit se primárně zjevuje v Liber AL, ne v interpretacích. Výrok tak předjímá fakt, že sdělení je určeno Dětem lidským. S tím souvisí verše I:54-55. Může jít, obecně řečeno, o duchovní potomstvo.

6. Be thou Hadit, my secret centre, my heart & my tongue!

"Ty buď Haditem, mým tajným středem, mým srdcem & jazykem!"

(Věta má jednoznačně imperativní formu. Pokud by měla znít "Buď ty, Hadite, mým...", musela by být čárka před jménem Hadit i v angličtině. Potvrzuje to i Crowley ve svém komentáři, když píše: "The recipient of this knowledge is to identify himself with Hadit" či "Nuit formulates me as Hadit". Nuit jistě hovoří k Haditu, ale důraz je kladen na příjemce zprávy. Proto je publikovaný překlad – starý i nový – tohoto verše jednoznačně mylný.)

Prorok je tedy vyzván, aby se stal Haditem, skrze něhož se projeví Nuit. To rozvádí ve svém komentáři Crowley a já k tomu nemám co dodat.

Problém jsem konzultoval na thelémském diskusním fóru a dostalo se mi této odpovědi od Jima Eshelmana:

7. Behold! it is revealed by Aiwass the minister of Hoor-paar-kraat.

Být na Crowleho místě, asi bych neodolal a zvolal: "So fucking what!" Možná to i zvolal a odpověď v podobě následujícího verše byla zdrcující:

8. The Khabs is in the Khu, not the Khu in the Khabs.

9.Worship then the Khabs, and behold my light shed over you!

Výkladu těchto obtížných veršů se důkladně věnuji v textu Khabs a Khu – esej o Hvězdě.

10. Let my servants be few & secret: they shall rule the many & the known.

"Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou ovlivňovat mnohé & známé."

(nebo alespoň: "Nechť je mých služebníků málo & jsou skrytí: oni budou vládnout mnohým & známým.")

To rule sice lze přeložit jako ovládat, ale dal bych přednost slovu ovlivňovat, nebo alespoň vládnout. To rule znamená i nalinkovat a jde spíše o vládu skrze ovlivňování; jako substantivum znamená rule pravidlo. Proč se o tom rozepisuji: je zde důraz na "tahání za nitky", na ovlivňování skrze transformaci pravidel. Slovo secret souvisí se secretion – sekret, výměšek. Vzpomeňme na sůl země Nového zákona. Sůl je nahrazena tekutým skupenstvím. Rtutí?

Málo ovládá mnohé. Výhledově též souvislost s Homo superior. Zcela protikladné křesťanské koncepci založené na extrémní exoternosti (jděte dům od domu etc.). Skoro by se dalo říci, že se křesťané natolik upnuli k zvěstování, že na esoterní složku povětšinou zapomněli.

Zde je upozornění, že přímé zvěstování mnohým není naší cestou. Nikoli zvěstování, ale ovlivňování ze skrytu. Srovnej též s taoistickou představou o vládě.

Málo & skrytí... Nechejte Google.com, ať vám vyhledá odkazy týkající se slova "thelema". Vyskočí vám desítky, možná stovky řádů, skupin a spolků, z nichž většina tvrdí, že právě ta "jejich" thelema je "ta pravá". Spojeno, přirozeně, s náležitým pomluvením konkurence. A kdo jsou tedy ti praví thelémité v souladu s tímto veršem? Přirozeně ti, kteří se na výpisu vyhledávače neobjeví...

Vliv... je důležité, nakolik thelémské myšlenky infiltrují do všeobecného povědomí skze hudbu, filmy apod.

11. These are fools that men adore; both their Gods & their men are fools.

Ti, které lidé uctívají, jsou blázni; jejich Bohové & jejich lidé jsou blázni.

To adore – "zbožňovat, uctívat", "vzývat" být může, ale je to už významový posun.

Jinak: Věta je značně "pýthická", jak se vyjádřil můj konzultant v oblasti angličtiny. Jak on, tak též já větě rozumíme v intencích starého překladu: "Jsou to blázni, které lidé vzývají; jak jejich Bohové, tak & jejich lidé jsou blázni." Stejně – soudě dle komentářů – větě rozumí i Crowley. O dvojici "jejich Bohové & jejich lidé" hovoří jako o jednom celku, který je lidmi uctíván a který je tvořen blázny. Tedy: první men se týká těch, kdo uctívají, druhé men lidí, kteří jsou uctíváni. Navíc je tu souvislost s předchozím veršem: pokud je pravých "služebníků málo & jsou skrytí", patrně nebudou těmi, které ovlivňují, zbožňováni. Ten, kdo je skrytý, nemůže být adorován většinou.

Skutečnost, že to tak dává více smyslu, než novější překlad, a že to tak pochopil i Crowley pochopil, nic nemění na faktu, že věta je to prapodivná. Koneckonců nelze nic namítat proti představě, že uctívání lidstva je bláznovstvím – či lépe – pošetilostí. Verš možná svým způsobem sděluje obojí, ale přesto bych dal přednost výše uvedené interpretaci – už proto, že pošetilost vzývání lidstva je nasnadě a druhá část věty je v tom případě přeložitelná jen s notnou dávkou krkolomnosti.

V této souvislosti si vzpomínám na jeden pěkný taoistický příběh: Mudrc odešel do hor rozjímat o TAO a setrval tam mnoho let. Poté, co dospěl k názoru, že dosáhl poznání, o něž usiloval, sestoupil do vesnice a vešel do krčmy. Lidé v ní spatřili božskou záři, která se z něj linula a začali se mu klanět. Mudrc si povzdechl: "Myslel jsem si, že jsem dospěl nakonec a přitom jsem stále na počátku." A vrátil se do hor...

Ještě k fools – Crowley v komentáři uvažuje i o problematice Blázna, nikoli o pouhém pošetilci. Těžko říct. Možná bych v takovém případě očekával určitý člen. Ale na druhou stranu je tu zmíněný taoistický příběh: uctívaný blázen má možnost nepodlehnout pošetilosti a odejít do hor...

Jim Eshelman mi na dotaz k tomuto verši odpověděl:

linkuj.cz vybrali.sme.sk